Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.
2. díl: Proč se vůbec provádí ergometrické vyšetření?
MUDr. Podhrázská: Dřív se ergometrické vyšetření dělalo z důvodu diagnózy ischemické choroby srdeční, která končívá infarktem. Aby pacienti nekončili infarktem, posadili se na kolo, tím došlo k nárůstu tepové frekvence, srdce pak bylo pod větší zátěží a potřebovalo se víc okysličit. Během vyšetření snímáme EKG a na něm vidíme, když je srdce nedokysličené. To je první známka toho, že by infarkt v budoucnu mohl přijít. Dnes už ale máme i jiná – a citlivější – vyšetření, proto tato indikace pomalu upadá.
Ergometrii teď používáme proto, abychom zjistili, jestli má pacient dostatečnou fyzičku. U pacientů, kteří jsou po infarktu, mají anginu pectoris nebo jiné srdeční onemocnění, dokážeme nastavit zátěž, při které by měli trénovat. Protože by rozhodně měli být aktivní a funkční, měli by se pohybovat – ale v určitých tepových frekvencích, aby to srdci neškodilo.
– Takže se jim nastaví rozsah, který je pro ně příznivý?
MUDr. Podhrázská: Ano, rozsah tepové frekvence, který by měli dodržovat. Pokud nemají chytré hodinky nebo něco podobného, tak neví, jakou mají tepovou frekvenci.
My ji dokážeme nasimulovat a pacient při tom sleduje, jak se mu daří. Jak se mu při tom dýchá, jestli může mluvit, jestli může mluvit rychle, jestli může křičet, jestli může zpívat…
Tím pacienti zjistí, jak se cítí při různých tepových frekvencích a při jaké frekvenci by měli sportovat.
– To znamená, že u lidí, pro které může být zvýšená zátěž nebezpečná, se dá tímto vyšetřením přijít na to, jaká zátěž je pro ně vhodná?
MUDr. Podhrázská: Ano, přesně tak. Při zvýšené námaze může srdce navíc generovat arytmii. To je další indikace, kterou tady používáme k diagnostice. Když pacienti říkají, že při sportu cítí nějaké nepříjemné bušení srdce a my během výkonu zjistíme, že tam není žádná arytmie, můžou sportovat dál. Kdyby se tam nějaká arytmie objevila, tak se to musí řešit.
– Ve spoustě případů asi u pacientů jde jen o diskomfort pramenící z toho, že na sport nejsou zvyklí, že ano?
MUDr. Podhrázská: Je to tak. Srdce při větší námaze může generovat tzv. extrasystoly, které pacient může vnímat nepřirozeně a nepříjemně, ale nejsou nebezpečné. Proto je potřeba odlišit, jestli jde o extrasystoly, nebo arytmii, která by ve výsledku mohla být závažná.
U pacientů, jako je třeba právě Tomáš, zjišťujeme hlavně fyzičku. Čeho jsou schopni dosáhnout. Super je, když se udělá vyšetření na začátku léčby, a potom třeba po roce, kdy na sobě pacient pracuje – jednoduše pak zjistíme, jestli ušlapou víc, než na začátku. Dá se to tak krásně porovnat. Pacient pak má černé na bílém, že se zlepšil, funguje to i jako skvělý motivační prvek.
Publikováno: 18. 7. 2025
