Blog

Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.

Funkce jater a jaterní onemocnění - příznaky, diagnostika, léčba

Játra dospělého člověka váží okolo 1,5 až 2 kilogramů a jsou tak největším vnitřním orgánem v těle. Nemocná játra nebolí, dokud se rychle a enormně nezvětší.

Virová a další onemocnění, ale i nadváha ohrožují také játra. Vědecké studie z poslední doby ukazují, že příčinou jejich nejčastějšího onemocnění není jen alkohol, ale také obezita. Lékaři předpokládají, že takzvaným ztukovatěním jater trpí každý třetí dospělý člověk v Evropě. Většina lidí o tom ale mnohdy vůbec neví.

K čemu potřebujeme játra?

Játra mají červenohnědou barvu a skládají se ze dvou hlavních laloků, levého a pravého. Ty se dále dělí na celkem přibližně 100 000 malých lalůčků. Asi 60 % jater tvoří jaterní buňky zvané hepatocyty. Ty mají nespočet funkcí, např. vstřebávají živiny a odstraňují škodlivé látky z krve.

Funkce jater je mnohostranná a mnohočetná, většina procesů v nich probíhajících sice souvisí s metabolismem a detoxikací, kromě toho jsou však játra též exokrinní i endokrinní žláza a zasahují i do dalších dějů.

Játra kromě jiných úkolů mají na starost i následující:
  • zpracovávání živin vstřebaných trávicím traktem,
  • ovládání krevních hladin tuků, aminokyselin a glukózy,
  • boj proti infekcím, které se dostaly do krevního oběhu, a to pomocí Kupferových buněk, které pozřou všechny cizorodé organismy,
  • neutralizace, ničení a vylučování toxinů a jiných látek,
  • výrobu žluči,
  • ukládání železa, vitamínů rozpustných v tucích a jiných důležitých nutrientů,
  • přeměnu živin na energii,
  • výrobu, rozkládání a regulaci hladiny mnoha hormonů,
  • tvorbu bílkovin zodpovědných za většinu chemických reakcí v těle včetně  plazmatického systému udržujícího krevní srážlivost.

Jaterní onemocnění

Játra mají velkou funkční rezervu, základní funkce je schopna plnit i pouhá jedna pětina jejich tkáně a mají také velkou schopnost regenerace. Dovedou se do jisté míry adaptovat na zvýšenou zátěž.

Při překročení určité hranice však dochází k poškozování hepatocytů – jejich energetický metabolismus začíná selhávat a v buňce se hromadí voda a později i lipidy – dochází k dystrofii, neboli hepatóze. Tyto změny jsou vratné, při dalším působení poškozujícího podnětu však dochází k apoptóze nebo nekróze buněk, tzn. k jejich smrti.

Díky vysoké regenerační schopnosti jater se může poškození po akutně působícím podnětu zhojit bez následků.

Důsledkem chronického, dlouhotrvajícího poškozování jater je zmnožení vaziva, fibróza, nebo celková přestavba jater   - cirhóza, při které je architektura jater nevratně nahrazena tuhou vazivovou tkání. Jaterní cirhóza je konečné stadium všech chronických jaterních onemocnění.

Poškození jater je možné z těchto důvodů:
  • Poškození jater toxickými látkami včetně alkoholu
  • Infekční nemoci, především hepatitida typu A, B, C, D, E
  • Zánět jater  nebo žlučových cest z jiné příčiny
  • Cévní a srdeční onemocnění
  • Nealkoholická steatohepatitida jater
  • Nádory jater
  • Všechny příčiny pak mohou vést k akutnímu či chronickému jaternímu selhání.

Diagnóza a léčba

Pro diagnostiku konkrétního onemocnění jater využíváme především testy z krve, sonografické a další zobrazovací metody, případně i invazivní jaterní biopsii.

Únava, někdy tlak pod žebry na pravé straně nebo nepříliš výrazné problémy se zažíváním. A někdy ani to ne. Chronické onemocnění jater nebývá ve svých počátečních stadiích příliš patrné. Buď ho nepoznáme vůbec, nebo na sobě pozorujeme jen zmíněné nespecifické potíže.

Nevýrazné příznaky jsou důvodem, proč se na onemocnění přijde náhodně a často bohužel pozdě. V závislosti na konkrétní jaterní chorobě mohou uvedené drobné příznaky trvat pět, deset, někdy i čtyřicet let. Ale stejně tak může jaterní cirhóza nastoupit relativně rychle.

Prvním laboratorním příznakem jaterního onemocnění jsou vyšší jaterní testy. Lidé i s nepatrně vyššími jaterními testy by měli podstoupit  další vyšetření, která umožňují odhalit přesnou příčinu zvýšených hodnot.

Hepatitida (žloutenka)

Infekční žloutenky, u nás nejčastěji typu A, B, C a E jsou  různé choroby. Hepatitidy A a E do chronického stadia nepřechází. Proběhnou jako akutní a často i bezpříznakové onemocnění a člověk se z nich za několik týdnů nebo měsíců vyléčí. Je to klasická infekční žloutenka, kdy po vyléčení sice ještě  držíme dietu, ale pak jsme zdraví.

Žloutenky typu B a C mohou přecházet do chronicity a v déledobém horizontu játra poškozovat.

Proti hepatitidě A a B se však lze očkovat,  proti typu C očkování neexistuje. V případě hepatitidy B i C virus do jater vstoupí a už v nich zůstane. Množí se, jaterní buňky se rozpadají a dochází k procesu jizvení a svrašťování jater až do stadia cirhózy.

U hepatitidy typu B i C je největší záludností fakt, že její virus v sobě mohou mít pacienti desítky let, a když je odhalen, nezřídka už skutečně mívají jaterní cirhózu či primární rakovinu.

Naštěstí proti hepatitidě B bylo na přelomu milenia zavedeno povinné očkování  a v případě obou typů hepatitid, B i C, existuje i účinná léčba. Obzvláště dříve prognosticky hrozivá hepatitida C je dnes léčitelná s účinností přesahující 90%.

Nealkolholická steatóza jater

Další chronická onemocnění mají své možnosti léčby, včetně dnes nejčastějšího, často spjatého s váhou pacienta -  nealkoholické steatohepatitidy jater. Zde nejde o virový původ, onemocnění je součástí tzv. metabolického syndromu takže hlavním léčebným opatřením jsou režimová opatření a sledování lékařem.

Objednejte se do hepato-gastroenterologické ambulance Nemocnice sv. Kříže Žižkov přes online formulář.

Zdroje: https://www.virova-hepatitida.cz/aktualne/jatra-nezastupitelny-organ-jak-funguji-a-k-cemu-slouzi-1270
https://native.seznamzpravy.cz/jatrum-zivot-nesladte/
https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1tra
Publikováno: 23. 8. 2023

Fotogalerie