Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.
Když ekonomika říká ne, ale péče dává smysl. DIOP pohledem ředitele a staniční sestry
Když se zdravotní péče potká s ekonomikou
Následná intenzivní péče (NIP) a dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče (DIOP) na sebe mohou navazovat, jejich ekonomické podmínky jsou však podle ředitele nemocnice Tomáše Krajníka zásadně odlišné.
Pacienti na NIP jsou zpravidla stále napojeni na umělou plicní ventilaci a zdravotníci se je postupně snaží od dýchacího přístroje odpojit. Pokud pacient začne dýchat samostatně a jeho stav to umožňuje, může pokračovat právě na DIOP. Tam už přichází intenzivní ošetřovatelská péče a rehabilitace s cílem posunout člověka co nejblíže k běžnému životu.
Z ekonomického pohledu však právě v tomto místě vzniká problém. Podle Tomáše Krajníka je úhrada za následnou intenzivní péči několikanásobně vyšší než úhrada za lůžko DIOP. Nemocnice proto provoz svých šesti lůžek DIOP měsíčně dotuje přibližně 300 až 500 tisíci korunami.
Ředitel v podcastu upozorňuje i na širší systémový problém. Rozdílné nastavení úhrad může vytvářet ekonomickou motivaci, která není vždy v souladu s přirozeným vývojem péče o pacienta. Zatímco z medicínského hlediska je cílem pacienta od ventilátoru odpojit a posouvat jej dál, ekonomicky je pro zdravotnické zařízení následná intenzivní péče výrazně lépe ohodnocena.
Přesto Nemocnice sv. Kříže Žižkov DIOP provozuje a chce jej zachovat. Šest zdejších lůžek podle vedení nemocnice představuje přibližně 15 až 17 procent pražské kapacity tohoto typu péče. Jejich obsazenost je přitom prakticky stoprocentní.
„Lidé by měli dostat šanci dostat se mimo nemocnici a vrátit se do normálního života, i když to není ekonomicky zajímavé,“ shrnuje v podcastu Tomáš Krajník.
Právě na tento problém nemocnice upozornila také při návštěvě ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Cílem je otevřít debatu o tom, jak tento potřebný typ péče do budoucna nastavit a podporovat.
Za čísly jsou konkrétní lidé
Zatímco ředitel vidí DIOP také prostřednictvím čísel, úhrad a kapacit, staniční sestra Veronika Králová vidí především jednotlivé pacienty.
Cesta pacienta na DIOP může být dlouhá. Po přijetí následuje vstupní a rehabilitační vyšetření a začíná každodenní práce. První pokusy o pohyb, posazování, protahování, rehabilitace – postupně se obnovují schopnosti, o které člověk v důsledku vážného onemocnění nebo úrazu přišel.
A zdaleka nejde pouze o seniory.
Na DIOP se mohou dostat také mladí lidé po vážných dopravních nehodách, úrazech mozku nebo pacienti po resuscitaci. Přicházejí i mladí pacienti, kteří věkem opouštějí dětská oddělení a potřebují pokračování specializované péče v zařízení pro dospělé.
Právě u těchto pacientů se ukazuje, že samotná medicína nestačí.
Rodina jako součást léčby
„Velice si vážím naší spolupráce s rodinou,“ říká Veronika Králová. Návštěva podle ní nepřináší radost pouze jednomu pacientovi. Na malém oddělení její přítomnost ovlivňuje atmosféru kolem něj a přináší do nemocničního prostředí kus běžného života.
Rodina zároveň pomáhá pacientovi připomínat svět, který znal před nemocí – známé lidi, zážitky, zájmy nebo každodenní činnosti.
Proto personál pracuje i s detaily, které mohou zvenčí působit jako maličkosti. Pacienty například po dohodě s rodinou oslovuje křestním jménem, protože právě na něj často reagují lépe. Mluví s nimi o jejich zájmech, rodině nebo třeba o fotbale.
Nejde o něco navíc k léčbě. Je to její součást.
Úspěch dlouhodobé péče totiž nevytváří jeden člověk ani jedna profese. Lékaři, sestry, rehabilitační pracovníci a rodina tvoří jeden celek. Lékařská péče stabilizuje zdravotní stav, sestry zajišťují každodenní odbornou a ošetřovatelskou péči, rehabilitace pomáhá obnovovat ztracené schopnosti a blízcí pacientovi připomínají důvod, proč se vracet.
Péče, která se nepočítá jen v korunách
DIOP tak dobře ukazuje dvě reality zdravotnictví, které od sebe nelze oddělit.
Na jedné straně stojí ekonomika. Každé lůžko, personál, rehabilitace i zdravotnická technika něco stojí a nemocnice musí přemýšlet o tom, jak péči dlouhodobě financovat. Na druhé straně je pacient, pro kterého může právě několik týdnů či měsíců intenzivní práce znamenat zásadní posun.
Nemocnice sv. Kříže Žižkov se rozhodla tento typ péče poskytovat i přes jeho ekonomickou náročnost. Podporu má také od svého zřizovatele, protože možnost dát člověku šanci na návrat k běžnějšímu životu vnímá jako důležitou součást svého poslání.
A možná právě na DIOP dostává slogan nemocnice Fakt boží péče svůj nejkonkrétnější význam.
Nejde totiž jen o špičkovou medicínu. Jde o trpělivost, každodenní práci, spolupráci s rodinou – a někdy také o rozhodnutí dělat něco jednoduše proto, že to má smysl.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na našem Spotify Křižník Žižkov.
#faktbozipece
Publikováno: 24. 9. 2026