Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékárna.
Nejen pro Prahu 3.
Zpět na výpis: Blog
Sladký mléčný dezert nemusí být složitý na přípravu ani obsahovat dlouhý seznam ingrediencí. V Nemocnici sv. Kříže Žižkov víme, že i v nemocniční kuchyni lze připravovat chutná jídla z běžných surovin bez zbytečného využívání vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Prvním příkladem je náš smetanový pribináček.
Když víme, co jíme
Stravování je důležitou součástí péče o pacienty. Vedle dostatečného příjmu energie a potřebných živin záleží také na kvalitě a vhodném výběru potravin.
V naší nemocniční kuchyni proto hledáme možnosti, jak při přípravě jídel co nejvíce využívat základní a minimálně zpracované suroviny. Neznamená to, že bychom odmítali všechny průmyslově zpracované potraviny. Řada způsobů zpracování, například pasterizace, mražení nebo sušení, totiž pomáhá zajistit jejich bezpečnost, trvanlivost a dostupnost.
Rozdíl je především v míře a účelu zpracování.
Co jsou průmyslově zpracované potraviny a jak je rozdělujeme?
Pro hodnocení potravin podle míry a účelu jejich průmyslového zpracování se používá mezinárodní klasifikační systém NOVA, vytvořený vědci z Univerzity v São Paulu. Ten rozděluje potraviny do čtyř skupin:
1. Nezpracované a minimálně zpracované potraviny
Patří sem například čerstvé a mražené ovoce a zelenina, luštěniny, vejce, mléko, přírodní bílý jogurt, maso nebo obiloviny. Mohou procházet základními úpravami, například chlazením, mražením, sušením či pasterizací.
2. Zpracované kulinární přísady
Jde o suroviny používané při přípravě jídel, například rostlinné oleje, máslo, cukr nebo sůl. Obvykle se kombinují s potravinami z první skupiny.
3. Zpracované potraviny
Vznikají zpravidla přidáním soli, cukru, oleje nebo jiných kulinárních přísad k základním potravinám. Patří sem například některé sýry, tradiční pečivo nebo zeleninové konzervy.
4. Vysoce průmyslově zpracované potraviny
Jedná se o průmyslové potravinářské výrobky, ve kterých je základní surovina upravená přidáním řady aditiv a mnohdy se tak stává z nutričního hlediska bezcennou. Mimo to obsahují tyto výrobky vysoká množství cukru, soli a nasycených tuků. Příkladem mohou být některé balené sladkosti, zmrzlina, slané pochutiny, slazené mléčné dezerty, instantní pokrmy, slazené nápoje nebo hotová jídla.
Zařazení konkrétního výrobku do dané skupiny závisí na jeho složení a způsobu výroby, nikoli pouze na názvu nebo obalu. Podrobné vysvětlení klasifikace NOVA nabízí publikace Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Zajímavé informace o éčkách apod. nabízí stránka www.ferpotravina.cz.
Vliv na zdraví!
Souvislost mezi konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin a zdravotním stavem je předmětem rozsáhlého vědeckého výzkumu.
Souhrnná studie publikovaná v roce 2024 v odborném časopise The BMJ vyhodnotila výsledky výzkumů zahrnujících téměř 10 milionů účastníků. Zjistila, že vyšší konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin je spojena mimo jiné s vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a dalších rizikových faktorů tzv. metabolického syndromu. Bývá také spojována s rozvojem autoimunitních onemocnění.
Na úkor zpracování je ze základních surovin odstraňována řada zdravotné benefitních látek př. vláknina a vitaminy. Výživová hodnota se ale mezi jednotlivými výrobky liší. Při zařazování jednotlivých potravin do jídelníčku proto není rozhodující pouze míra zpracování, ale také celkové složení pokrmu a individuální potřeby člověka.
Proč mají základní potraviny v jídelníčku své místo?
Základní a minimálně zpracované potraviny umožňují sestavit pestrý jídelníček s dostatečným zastoupením hlavních živin, vlákniny, vitamínů a minerálních látek.
Jejich využívání při přípravě pokrmů má také praktické výhody. Umožňuje lépe kontrolovat množství přidaného cukru, soli a tuků a přizpůsobovat receptury konkrétním výživovým požadavkům.
To je důležité zejména v nemocničním prostředí, kde se strava musí řídit zdravotním stavem pacientů, jejich dietními omezeními a individuálními nutričními potřebami.
Kvalitní stravování nemusí znamenat složitější provoz
Právě to chceme představit v nové sérii videí z naší nemocniční kuchyně.
Postupně ukážeme konkrétní pokrmy, u kterých lze omezit využívání vysoce průmyslově zpracovaných výrobků a nahradit je přípravou ze základních a dostupných surovin.
A prvním příkladem je smetanový pribináček.
Na jeho přípravě ukazujeme, že známý a oblíbený mléčný dezert lze připravit také z běžně dostupných surovin, s možností ovlivnit jeho složení i výslednou chuť.
Naším cílem je předvést, že takový přístup nemusí být automaticky finančně ani výrobně náročnější.
Protože kvalitní stravování není jen otázkou jednotlivých surovin. Je výsledkem promyšleného přístupu k přípravě jídel a respektování potřeb pacientů.
A právě na tom nám v Nemocnici sv. Kříže Žižkov záleží.
Podívejte se na první video z naší kuchyně a zjistěte, jak připravujeme domácí smetanový pribináček pro naše pacienty.
#faktbozipece
Odborné zdroje k článku:
1. FAO (2019) – Ultra-processed foods, diet quality, and health using the NOVA classification system. Definice čtyř skupin NOVA a jejich vztahu ke kvalitě stravy.
2. Monteiro a kol. (2019) – Ultra-processed foods: what they are and how to identify them. Odborné vysvětlení klasifikace a identifikace vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
3. Lane a kol. (2024), The BMJ – Ultra-processed food exposure and adverse health outcomes. Rozsáhlý přehled studií o souvislostech mezi konzumací těchto potravin a zdravotními riziky.
Zpět na výpis
Smetanový pribináček z nemocniční kuchyně. Proč dáváme přednost základním surovinám?
Když víme, co jíme
Stravování je důležitou součástí péče o pacienty. Vedle dostatečného příjmu energie a potřebných živin záleží také na kvalitě a vhodném výběru potravin.
V naší nemocniční kuchyni proto hledáme možnosti, jak při přípravě jídel co nejvíce využívat základní a minimálně zpracované suroviny. Neznamená to, že bychom odmítali všechny průmyslově zpracované potraviny. Řada způsobů zpracování, například pasterizace, mražení nebo sušení, totiž pomáhá zajistit jejich bezpečnost, trvanlivost a dostupnost.
Rozdíl je především v míře a účelu zpracování.
Co jsou průmyslově zpracované potraviny a jak je rozdělujeme?
Pro hodnocení potravin podle míry a účelu jejich průmyslového zpracování se používá mezinárodní klasifikační systém NOVA, vytvořený vědci z Univerzity v São Paulu. Ten rozděluje potraviny do čtyř skupin:
1. Nezpracované a minimálně zpracované potraviny
Patří sem například čerstvé a mražené ovoce a zelenina, luštěniny, vejce, mléko, přírodní bílý jogurt, maso nebo obiloviny. Mohou procházet základními úpravami, například chlazením, mražením, sušením či pasterizací.
2. Zpracované kulinární přísady
Jde o suroviny používané při přípravě jídel, například rostlinné oleje, máslo, cukr nebo sůl. Obvykle se kombinují s potravinami z první skupiny.
3. Zpracované potraviny
Vznikají zpravidla přidáním soli, cukru, oleje nebo jiných kulinárních přísad k základním potravinám. Patří sem například některé sýry, tradiční pečivo nebo zeleninové konzervy.
4. Vysoce průmyslově zpracované potraviny
Jedná se o průmyslové potravinářské výrobky, ve kterých je základní surovina upravená přidáním řady aditiv a mnohdy se tak stává z nutričního hlediska bezcennou. Mimo to obsahují tyto výrobky vysoká množství cukru, soli a nasycených tuků. Příkladem mohou být některé balené sladkosti, zmrzlina, slané pochutiny, slazené mléčné dezerty, instantní pokrmy, slazené nápoje nebo hotová jídla.
Zařazení konkrétního výrobku do dané skupiny závisí na jeho složení a způsobu výroby, nikoli pouze na názvu nebo obalu. Podrobné vysvětlení klasifikace NOVA nabízí publikace Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Zajímavé informace o éčkách apod. nabízí stránka www.ferpotravina.cz.
Vliv na zdraví!
Souvislost mezi konzumací vysoce průmyslově zpracovaných potravin a zdravotním stavem je předmětem rozsáhlého vědeckého výzkumu.
Souhrnná studie publikovaná v roce 2024 v odborném časopise The BMJ vyhodnotila výsledky výzkumů zahrnujících téměř 10 milionů účastníků. Zjistila, že vyšší konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin je spojena mimo jiné s vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a dalších rizikových faktorů tzv. metabolického syndromu. Bývá také spojována s rozvojem autoimunitních onemocnění.
Na úkor zpracování je ze základních surovin odstraňována řada zdravotné benefitních látek př. vláknina a vitaminy. Výživová hodnota se ale mezi jednotlivými výrobky liší. Při zařazování jednotlivých potravin do jídelníčku proto není rozhodující pouze míra zpracování, ale také celkové složení pokrmu a individuální potřeby člověka.
Proč mají základní potraviny v jídelníčku své místo?
Základní a minimálně zpracované potraviny umožňují sestavit pestrý jídelníček s dostatečným zastoupením hlavních živin, vlákniny, vitamínů a minerálních látek.
Jejich využívání při přípravě pokrmů má také praktické výhody. Umožňuje lépe kontrolovat množství přidaného cukru, soli a tuků a přizpůsobovat receptury konkrétním výživovým požadavkům.
To je důležité zejména v nemocničním prostředí, kde se strava musí řídit zdravotním stavem pacientů, jejich dietními omezeními a individuálními nutričními potřebami.
Kvalitní stravování nemusí znamenat složitější provoz
Právě to chceme představit v nové sérii videí z naší nemocniční kuchyně.
Postupně ukážeme konkrétní pokrmy, u kterých lze omezit využívání vysoce průmyslově zpracovaných výrobků a nahradit je přípravou ze základních a dostupných surovin.
A prvním příkladem je smetanový pribináček.
Na jeho přípravě ukazujeme, že známý a oblíbený mléčný dezert lze připravit také z běžně dostupných surovin, s možností ovlivnit jeho složení i výslednou chuť.
Naším cílem je předvést, že takový přístup nemusí být automaticky finančně ani výrobně náročnější.
Protože kvalitní stravování není jen otázkou jednotlivých surovin. Je výsledkem promyšleného přístupu k přípravě jídel a respektování potřeb pacientů.
A právě na tom nám v Nemocnici sv. Kříže Žižkov záleží.
Podívejte se na první video z naší kuchyně a zjistěte, jak připravujeme domácí smetanový pribináček pro naše pacienty.
#faktbozipece
Odborné zdroje k článku:
1. FAO (2019) – Ultra-processed foods, diet quality, and health using the NOVA classification system. Definice čtyř skupin NOVA a jejich vztahu ke kvalitě stravy.
2. Monteiro a kol. (2019) – Ultra-processed foods: what they are and how to identify them. Odborné vysvětlení klasifikace a identifikace vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
3. Lane a kol. (2024), The BMJ – Ultra-processed food exposure and adverse health outcomes. Rozsáhlý přehled studií o souvislostech mezi konzumací těchto potravin a zdravotními riziky.
Publikováno: 21. 10. 2026
