Blog
Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékárna.
Nejen pro Prahu 3.
Zpět na výpis: Blog
O vláknině často slyšíme, že je důležitá pro správné trávení. Věděli jste ale, že prospívá také střevním bakteriím, pomáhá regulovat hladinu cholesterolu a ovlivňuje vstřebávání cukrů? A že záleží nejen na jejím množství, ale také na způsobu přípravy jídla? V naší nemocniční kuchyni si její význam ukážeme na zdánlivě obyčejné kombinaci – strouhaném jablku s ovesnými vločkami.
Co je vlastně vláknina a proč ji potřebujeme?
Vláknina je součást rostlinné potravy, kterou naše trávicí enzymy nedokážou rozložit stejným způsobem jako například škrob. To ale rozhodně neznamená, že je pro tělo zbytečná.
Naopak. Pomáhá regulovat činnost střev, přispívá ke správné konzistenci stolice a některé její složky slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Určité druhy vlákniny navíc zpomalují vstřebávání glukózy nebo pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
Dostatečný příjem vlákniny je proto důležitou součástí zdravého jídelníčku a může přispívat k prevenci některých civilizačních onemocnění.
Dva druhy vlákniny, dva různé úkoly
Vlákninu obvykle rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou. Přestože toto rozdělení není z odborného hlediska úplně přesné, pomáhá nám jednoduše pochopit její různé účinky.
Rozpustná vláknina dokáže v trávicím traktu vázat vodu a některé její druhy vytvářejí gelovitou strukturu. Tím mohou zpomalovat vstřebávání cukrů a tuků ze stravy. Část rozpustné vlákniny také jako potravu využívají střevní bakterie. Najdeme ji například v jablkách, ovesných vločkách, luštěninách nebo některých druzích zeleniny.
Nerozpustná vláknina přispívá především ke zvětšení objemu stolice a podporuje její průchod střevem. Je obsažena například v celozrnných obilovinách, slupkách ovoce a zeleniny nebo semínkách.
Většina rostlinných potravin přirozeně obsahuje oba druhy vlákniny. Nejde tedy o to vybrat si jeden z nich, ale zařazovat do jídelníčku pestré rostlinné potraviny.
Kolik vlákniny bychom měli denně sníst?
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by dospělý člověk měl přijmout alespoň 25 gramů vlákniny denně.
Pro představu: jedno větší jablko o hmotnosti přibližně 150 gramů obsahuje kolem 3 gramů vlákniny. Jejím dalším zdrojem mohou být ovesné vločky, celozrnné pečivo, zelenina nebo luštěniny.
Důležité je příjem vlákniny zvyšovat postupně a dbát na dostatečný přísun tekutin. Náhlé výrazné zvýšení jejího množství totiž může způsobit nadýmání a další trávicí obtíže.
Jablko a ovesné vločky: jednoduchá dvojice s velkým přínosem
Tentokrát jsme v naší nemocniční kuchyni sáhli po dvou dobře známých surovinách – jablku a ovesných vločkách.
Jablka obsahují mimo jiné pektin, který patří mezi rozpustné druhy vlákniny. Ovesné vločky jsou zase zdrojem beta-glukanů, jejichž příznivé účinky na hladinu cholesterolu byly vědecky prokázány při dostatečném pravidelném příjmu.
Obě suroviny navíc obsahují také nerozpustnou vlákninu, takže se jejich nutriční vlastnosti vhodně doplňují.
Spojením jemně nastrouhaného neoloupaného jablka a změklých (předem namočených) ovesných vloček vzniká vláčný pokrm, jehož konzistenci lze přizpůsobit potřebám konkrétního pacienta.
A právě to je při nemocničním stravování důležité.
V nemocnici nerozhoduje jen složení, ale také konzistence
U starších a hospitalizovaných pacientů může být příjem potravy komplikován například problémy se žvýkáním a kousáním. Proto věnujeme pozornost nejen nutriční hodnotě pokrmů, ale také jejich struktuře a způsobu přípravy.
Jemně nastrouhané jablko a dostatečně změklé ovesné vločky umožňují připravit měkký a vláčný pokrm, který může být pro některé pacienty snáze konzumovatelný než kusy tvrdého ovoce nebo suché obilné výrobky.
Je však důležité rozlišovat mezi obtížemi s rozmělněním stravy a poruchami polykání. U pacientů s poruchami polykání musí konzistence stravy odpovídat individuálnímu odbornému doporučení.
Správně zvolená úprava jídla tak může pomoci pacientům přijímat potřebné živiny pohodlněji a bezpečněji.
Kdy může být vlákniny naopak příliš?
Přestože má vláknina řadu prospěšných účinků, neplatí, že čím více jí sníme, tím lépe.
U některých onemocnění trávicího traktu, například při střevních zánětech může být nutné její příjem dočasně či dlouhodobě omezit.
Také u pacientů s rizikem podvýživy je někdy vhodné množství vlákniny upravit, aby příliš sytá strava neomezovala příjem potřebné energie a bílkovin.
Proto se v nemocnici vždy řídíme zdravotním stavem pacienta a doporučeným dietním režimem. Stejný pokrm nemusí být vhodný pro každého.
Fakt boží péče začíná i na talíři
Stravování v nemocnici není jen otázkou chuti nebo zahnání hladu. Je součástí komplexní péče, která respektuje zdravotní stav, nutriční potřeby i individuální možnosti pacientů.
Strouhané jablko s ovesnými vločkami je jednoduchým příkladem toho, jak lze z běžně dostupných surovin připravit nutričně hodnotný pokrm a zároveň věnovat pozornost jeho konzistenci.
Protože někdy nezáleží jen na tom, co pacientovi nabídneme, ale také na tom, jak mu jídlo připravíme.
Podívejte se na naše video a nahlédněte s námi do nemocniční kuchyně. Tentokrát si ukážeme, jakou roli může v každodenním jídelníčku sehrát obyčejné jablko a hrst ovesných vloček.
Odborné zdroje k článku:
NZIP – Sacharidy a vláknina – účinky vlákniny a doporučený denní příjem.
STOB – Rozpustná a nerozpustná vláknina – rozdělení vlákniny, zdroje a jejich vlastnosti.
STOB – Účinky vlákniny v našem těle – odborný článek doc. MUDr. Pavla Kohouta, Ph.D.
NZIP – Dieta se sníženým obsahem vlákniny – specifika nemocničních diet a indikace omezení vlákniny.
#faktbozipece
Zpět na výpis
Co je vlastně vláknina a proč ji potřebujeme?
Vláknina je součást rostlinné potravy, kterou naše trávicí enzymy nedokážou rozložit stejným způsobem jako například škrob. To ale rozhodně neznamená, že je pro tělo zbytečná.
Naopak. Pomáhá regulovat činnost střev, přispívá ke správné konzistenci stolice a některé její složky slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Určité druhy vlákniny navíc zpomalují vstřebávání glukózy nebo pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
Dostatečný příjem vlákniny je proto důležitou součástí zdravého jídelníčku a může přispívat k prevenci některých civilizačních onemocnění.
Dva druhy vlákniny, dva různé úkoly
Vlákninu obvykle rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou. Přestože toto rozdělení není z odborného hlediska úplně přesné, pomáhá nám jednoduše pochopit její různé účinky.
Rozpustná vláknina dokáže v trávicím traktu vázat vodu a některé její druhy vytvářejí gelovitou strukturu. Tím mohou zpomalovat vstřebávání cukrů a tuků ze stravy. Část rozpustné vlákniny také jako potravu využívají střevní bakterie. Najdeme ji například v jablkách, ovesných vločkách, luštěninách nebo některých druzích zeleniny.
Nerozpustná vláknina přispívá především ke zvětšení objemu stolice a podporuje její průchod střevem. Je obsažena například v celozrnných obilovinách, slupkách ovoce a zeleniny nebo semínkách.
Většina rostlinných potravin přirozeně obsahuje oba druhy vlákniny. Nejde tedy o to vybrat si jeden z nich, ale zařazovat do jídelníčku pestré rostlinné potraviny.
Kolik vlákniny bychom měli denně sníst?
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by dospělý člověk měl přijmout alespoň 25 gramů vlákniny denně.
Pro představu: jedno větší jablko o hmotnosti přibližně 150 gramů obsahuje kolem 3 gramů vlákniny. Jejím dalším zdrojem mohou být ovesné vločky, celozrnné pečivo, zelenina nebo luštěniny.
Důležité je příjem vlákniny zvyšovat postupně a dbát na dostatečný přísun tekutin. Náhlé výrazné zvýšení jejího množství totiž může způsobit nadýmání a další trávicí obtíže.
Jablko a ovesné vločky: jednoduchá dvojice s velkým přínosem
Tentokrát jsme v naší nemocniční kuchyni sáhli po dvou dobře známých surovinách – jablku a ovesných vločkách.
Jablka obsahují mimo jiné pektin, který patří mezi rozpustné druhy vlákniny. Ovesné vločky jsou zase zdrojem beta-glukanů, jejichž příznivé účinky na hladinu cholesterolu byly vědecky prokázány při dostatečném pravidelném příjmu.
Obě suroviny navíc obsahují také nerozpustnou vlákninu, takže se jejich nutriční vlastnosti vhodně doplňují.
Spojením jemně nastrouhaného neoloupaného jablka a změklých (předem namočených) ovesných vloček vzniká vláčný pokrm, jehož konzistenci lze přizpůsobit potřebám konkrétního pacienta.
A právě to je při nemocničním stravování důležité.
V nemocnici nerozhoduje jen složení, ale také konzistence
U starších a hospitalizovaných pacientů může být příjem potravy komplikován například problémy se žvýkáním a kousáním. Proto věnujeme pozornost nejen nutriční hodnotě pokrmů, ale také jejich struktuře a způsobu přípravy.
Jemně nastrouhané jablko a dostatečně změklé ovesné vločky umožňují připravit měkký a vláčný pokrm, který může být pro některé pacienty snáze konzumovatelný než kusy tvrdého ovoce nebo suché obilné výrobky.
Je však důležité rozlišovat mezi obtížemi s rozmělněním stravy a poruchami polykání. U pacientů s poruchami polykání musí konzistence stravy odpovídat individuálnímu odbornému doporučení.
Správně zvolená úprava jídla tak může pomoci pacientům přijímat potřebné živiny pohodlněji a bezpečněji.
Kdy může být vlákniny naopak příliš?
Přestože má vláknina řadu prospěšných účinků, neplatí, že čím více jí sníme, tím lépe.
U některých onemocnění trávicího traktu, například při střevních zánětech může být nutné její příjem dočasně či dlouhodobě omezit.
Také u pacientů s rizikem podvýživy je někdy vhodné množství vlákniny upravit, aby příliš sytá strava neomezovala příjem potřebné energie a bílkovin.
Proto se v nemocnici vždy řídíme zdravotním stavem pacienta a doporučeným dietním režimem. Stejný pokrm nemusí být vhodný pro každého.
Fakt boží péče začíná i na talíři
Stravování v nemocnici není jen otázkou chuti nebo zahnání hladu. Je součástí komplexní péče, která respektuje zdravotní stav, nutriční potřeby i individuální možnosti pacientů.
Strouhané jablko s ovesnými vločkami je jednoduchým příkladem toho, jak lze z běžně dostupných surovin připravit nutričně hodnotný pokrm a zároveň věnovat pozornost jeho konzistenci.
Protože někdy nezáleží jen na tom, co pacientovi nabídneme, ale také na tom, jak mu jídlo připravíme.
Podívejte se na naše video a nahlédněte s námi do nemocniční kuchyně. Tentokrát si ukážeme, jakou roli může v každodenním jídelníčku sehrát obyčejné jablko a hrst ovesných vloček.
Odborné zdroje k článku:
NZIP – Sacharidy a vláknina – účinky vlákniny a doporučený denní příjem.
STOB – Rozpustná a nerozpustná vláknina – rozdělení vlákniny, zdroje a jejich vlastnosti.
STOB – Účinky vlákniny v našem těle – odborný článek doc. MUDr. Pavla Kohouta, Ph.D.
NZIP – Dieta se sníženým obsahem vlákniny – specifika nemocničních diet a indikace omezení vlákniny.
#faktbozipece
Publikováno: 18. 11. 2026
