Napsali o nás

Ambulantní centrum, lůžková oddělení, RTG a SONO, lékarna.
Nejen pro Prahu 3.

MF DNES: Nemocnice musí zázraky dotovat

Článek v MF DNES, 8.11.2023

I u pacientů, kteří v nemocnicích leží dlouho a nereagují, je stále šance na vyléčení. Jedno z pracovišť, kde se o ně starají, upozorňuje, že je provoz oddělení ztrátový.

Jaroslava Macháčka postihla listeriová meningitida, která zasáhla celý jeho organismus. Dostal se ve vážném stavu na oddělení Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) Nemocnice sv. Kříže Žižkov. Po více než 260 dnech intenzivní péče staniční sestry, fyzioterapeutky a celého týmu DIOP už nepotřebuje tracheostomii a je schopen se sám posadit a najíst.

„Je to doslova zázrak,“ řekla staniční sestra Veronika Králová. DIOP je místem, které je pro personál emočně náročné. Často tu leží pacienti dlouhodobě ve stavu, kdy vůbec nereagují. O to víc si pak váží každého pokroku a největší odměnou je úsměv a radost pacienta či jeho rodiny.

Dlouhý pobyt

V řetězci péče o vážně nemocné pacienty stojí toto oddělení až na konci. Na začátku je anesteziologicko-resuscitační oddělení, následuje jednotka intenzivní péče. Pokud pacient potřebuje plicní ventilaci, jde na oddělení následné intenzivní péče. Když mu už stačí tracheostomie a zvládne dýchat sám, může přejít právě na DIOP.

„Pokud pacient dokáže už lépe fungovat, tak nejprve se s ním cvičí na lůžku – jde o protahování. Pak následuje sedání na vozík, stoupání na vysoké chodítko a poté mohou i chodit. Když se pacientův zdravotní stav zlepšuje, může se vrátit do svého aktivního života,“ popsala Králová a upozornila, že podobných pracovišť mnoho není.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) k začátku roku eviduje v Praze jen čtyři nemocnice, které dlouhodobou ošetřovatelskou péči nabízejí. Dle údajů ministerstva zdravotnictví mají k dispozici celkově 47 lůžek. Z toho šest má Nemocnice sv. Kříže Žižkov.

Její ředitel Tomáš Krajník upozorňuje, že provoz oddělení je pro zařízení ztrátový. „Jen na oddělení se šesti lůžky měsíčně proděláváme zhruba 350 tisíc korun. Ztrátu pokrýváme společnými náklady s jinými odděleními či ambulancemi. Aby oddělení mohlo vůbec existovat. Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže se sídlem v Kroměříži jako zřizovatel investovala do rekonstrukce budovy dosud 70 milionů korun a 4 miliony do samotného oddělení DIOP,“ vysvětlil Krajník.

Pomoc je ztrátová

Upozornil i na paradox ztrátovosti provozu DIOP v porovnání s následnou intenzivní péčí. Ta se prý liší jen v tom, že zde jsou pacienti připojení na plicní ventilátory.

„Když jsme před dvěma lety uvažovali, že DIOP nebudeme rekonstruovat a raději oddělení zrušíme, pojišťovny nás žádaly, abychom ho zachovali. Církev je jediným donátorem a jako charitu provoz sanuje, ale z dlouhodobého hlediska je to neudržitelné, pokud se financování od pojišťoven pro toto oddělení nezlepší,“ podotkl ředitel nemocnice. Podpořit se je snaží i rodiny pacientů, letos například dostali od jedné 100 tisíc korun na nákup zařízení pro monitoring životních funkcí. Už nyní ale vědí, že i příští rok se do plusu nedostanou.

Další z nemocnic, která DIOP provozuje, je Ústřední vojenská nemocnice Praha ve Střešovicích.

„Provoz je v zásadě ztrátový a je dotován nemocnicí. Úhrady nepokryjí personální náklady,“ uvedla mluvčí nemocnice Jitka Zinke. Oddělení je trvale obsazeno na sto procent a poptávka převyšuje jeho kapacity.

Úhrady pojišťovny zvyšují

Zástupkyně VZP uvedla, že pojišťovny neurčují výši úhrady ani to, které zdravotní výkony budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Výši úhrady za jednotlivé zdravotní výkony stanovuje úhradová vyhláška, kterou každoročně vydává ministerstvo zdravotnictví,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Podle těchto dokumentů získá nemocnice od pojišťovny na pacienta na DIOP v letošním roce za den 3 922 korun, na následnou intenzivní péčí 14 952 korun. Podle ministerstva zdravotnictví se jedná o obsahově velmi odlišnou péči, s jinými nároky na personál i přístrojové vybavení.

Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba byl obsah ošetřovacích dnů na těchto odděleních kalkulovaný v roce 2016 a od té doby nedošlo k velkým změnám.

„Pokud ano, předpokládáme, že by se ministerstvu dotčené odborné společnosti ozvaly a navrhly by odpovídající úpravu registračních listů. Hodnota bodu za uvedené ošetřovací dny současně narostla za tuto dobu o více než 50 procent. Nemáme tedy žádné informace, které by nás vedly k podezření, že je úhrada za tyto ošetřovací dny nedostatečná,“ dodal Jakob.

Autor: Eva Jarošová

Zdroj: MF DNES, 8.11.2023
Publikováno: 9. 11. 2023